V polovině října už je většinou po zavařovací sezóně, ale domnívám se, že pokud bychom prohráli doma podruhé za sebou, tak bychom si „pěkně zavařili“. Podle papírových předpokladů měl být zápas s Vlašimí A vyrovnaný a jak jeho průběh ukázal, opravdu takovým byl. Nebylo to jen tím, že jsme opět nebyli kompletní (z odehraných 6. kol byli všichni ze soupisky jen jednou), ale hlavně proto, že soupeř hrál dobře. Při trochu větším štěstí při nasazení, mohli odjet i s bodem za remízu.

Rudolf Zborník – Leoš Chalupa – (402:420)

Po předchozím zápase jsem Rudu trochu kritizoval, že 21 chyb je moc. Tentokrát to při hře vypadalo úplně jinak. Jednak tím, že chyb byla třetina (jen 7) ale po jedničce dokonce nad svým soupeřem o 9 kuželek vedl. Všichni víme, že mu dvojka jde o dost líp (i dnes na ní byl o 16 kuželek lepší) a když po plných náskok navýšil na 20 kuželek, rýsovala se nejen první čtyřstovka, ale i bod pro družstvo. Bohužel pro něj, soupeř zahrál poslední dorážku 99 a o výhru ho připravil. Ale je to Rudova první divizní čtyřstovka a věřím, že když je bude opakovat, určitě mu někdy přinese i radost z vítězství. Že Ruda kuželky hrát umí, vím, viděl jsem ho, jak v Poděbradech útočil na 450, tak ať to tak pokračuje i nadále. Stoupající formu bude moci potvrdit již v pondělí v Benešově.

průběžný výsledek 0 : 1 a minus 18 kuželek 

Vojtěch Zelenka - Ladislav Hlaváček - (500:472)

V době před zápasem jsme vedli diskuze o tom, jak družstvo poskládat, když chybí obvyklý dotahovák Roman. Vojta si říkal minulým výkonem (480) o jeho pozici, nicméně panovala obava z jeho zdravotního stavu. V pondělí ulehl s nachlazením a psal, že bude rád, když to do pátku vyleží. Když jsem ho viděl, trochu jsem mu nanutil, ať jde hrát první, aby měl start co nejdříve za sebou. A protože Vojta občas podcení své začátky, tak jsem ho upozornil, že na něj napsali jejich nejlepšího hráče. On mně odvětil se „skromností jemu vlastní“, že je to fajn, že to bude aspoň vyrovnané. Pokud jde o vlastní hru, dá se říct, že to byly dvě krásné dráhy (174+77=251) a k tomu čtyřka (168+81=249). Když na počítadle svítilo 498 a do konce poslední hod na pravý párek, přišlo napětí. Vojta totiž trefil jen fánu a když už jsme si říkali, že škoda, že Baťa, tak šňůra zatáhla a sedlák spadl. Takže bod pro Kolín, ale hlavně nový osobní rekord na 100 HS a hranice snů 500 splněna. Vojti, velká gratulace.

průběžný výsledek 1:1 a plus 10 kuželek 

Dalibor Mierva – Marie Váňová (414:453)

Z minulého zápasu byl Dalibor zklamaný a mrzelo ho, že z pozice posledního hráče nedokázal dovést zápas s Kostelcem k vítěznému konci. Je to sice už zkušený kuželkářský matador, přesto bylo otázkou, jak moc to nahlodalo jeho sebevědomí. Zřejmě ani o dnešní hře si nebude říkat, že super, ale u něj se mně líbí, že žádný hod neodflákne. Dnešních 414 na výborně hrající soupeřku (453) nestačilo, ale trochu si za to můžeme i sami. Před zápasem jsme zapomněli soupeřům říct, že jednička moc nepadá, takže oni to nevěděli a hráli tam líp, než na dvojce.

průběžný výsledek 1:2 a minus 29 kuželek  

Tomáš Pekař – Milan Černý – (410:396)

Druhý divizní start pro dorostence Tomáše dopadl výrazně lépe, než jeho první, kdy dosáhl na 379 kuželek, a s kvalitním soupeřem prohrál o 90 kuželek. Dnes to sice zpočátku taky moc nadějně nevypadalo - k 127 plných přidal 52 dorážky. Soupeř ho ale přehrál jen o 4 kuželky, takže to zůstalo otevřené. To, co však předvedl Tomáš na čtyřce, bylo pro mě největším překvapením zápasu. Jako kdyby tam nastoupil jiný Tomáš, najednou byl v ulici (159 plné) a trefoval i sestavy (72 dorážka). Nevím, jestli mu byly užitečné nějaké naše rady nebo jen více přidal na soustředění a přesnosti? To ví jen on sám. Nicméně v tomto momentě zápasu to byl velmi důležitý bod pro družstvo, protože jinak se jde hrát posledním hráčům za stavu 2:2, než 1:3.

průběžný výsledek 2:2 a minus 15 kuželek  

Lukáš Holosko – Václav Tůma - (472:451)

Pokud jsme nechtěli po skončení zápasu stát se smutnými obličeji, musela poslední naše dvojice přehrát soupeře o 15 kuželek. Protože jsem hrál současně s Lukášem, stačil jsem jen občas po očku kouknout, jak se mu daří. On měl však dobře hrajícího soupeře a i když měl v průběhu hry stále drobný náskok, nebylo to nic, aby se dalo říct dobrý - máme to. Při střídání stran jsme ale v součtu už o 3 kuželky vedli. Mám-li Lukášův výkon nějak ohodnotit, dá se říct, že jeho hra neměla slabinu, oboje plné i obě dorážky měly kvalitu, takže potvrdil svůj průměr a přehrál podobně dobře hrajícího soupeře na obou drahách nevelkým rozdílem okolo 10 kuželek.

průběžný výsledek 3:2 a plus 6 kuželek

Miroslav Šnejdar – Jiří Kadleček - (437:427)

Musím říct, že s pozicí posledního hráče zápasu nemám moc zkušeností. Za poslední tři roky jsem tam hrál jen jednou a dobře to nedopadlo. Prohra moje i prohra Kolína. V kombinaci s tím, jak vím, že výkon ze čtyřky mně moje číslo nikdy moc nevylepší, se mně honily hlavou myšlenky, co s tím budu jednou dělat, až nebude ani trojka dobrá. Nicméně zase tak špatná nebyla (232). No a pak začalo moje čtyřkové trápení. Nechci to tam jen házet na prostředek a čekat co z toho bude, tak se stále snažím najít to správné místo na prkně, odkud si budu jistý, že dokážu zahrát pár stejných hodů za sebou. Včera mně dokonce přišel poradit Franta s kantýny. Na jeden hod to pomohlo a pak zase fány za dva. No nic – zatím máme zápas Čtyřka : Mirek v poměru 4:0. Budu se muset víc snažit, abych nedostal „kanára“.

konečný výsledek 4:2 a plus 16 kuželek

      Příští zápas nás čeká hned v pondělí v Benešově, odkud se body moc nevozí. Benešovští hráči jsou ve formě, což potvrdil i jejich zápas v Rudné, odkud si odvezli cennou remízu, když polovina jejich hráčů přehodila 450. Když jsme hráli v Rudné před nedávnem my, tak tuto metu pokořil jen Lukáš. Na druhou stranu, pokud bychom měli jet do Benešova s tím, že prohrajeme, tak tam ani nemusíme jezdit.