Před každým divizním zápasem člověk nikdy neví, jestli ho v boji o výhru čeká snadný úkol nebo těžká práce. Slavoj C přijel do Kutné Hory v pozici posledního družstva divizní tabulky a objektivně vzato, do dvou třetin zápasu byl průběh vyrovnaný, ačkoliv konečný výsledek vypadá jednoznačně.

Lukáš Hruška – Čeněk Zachař – (407:416)

V této sezóně již poněkolikáté musel za áčko nastoupit náš mladý spoluhráč Lukáš. Na dnešní šanci se těšil, protože si mohl konečně zahrát „doma“, kde ve svém minulém zápase nahrál téměř 450 kuželek. Čekal ho však obtížný úkol, jelikož tentokrát musel hrát nejdříve za béčko. Tato situace nastala během sezóny poněkolikáté a bohužel stále platí, že za béčko zahraje vždy lépe, než za áčko. V plných se svými 311 nijak nezaostal za ostatními našimi hráči, ale slabší dorážka (42+54) ho připravila o lepší celkový výsledek. Nutno ale říct, že posledních 15 hodů (po natažení stehenního svalu) doslova odchodil.

průběžný výsledek 0:1 a minus 9 kuželek 

Dalibor Mierva – Viktor Jungbauer - (464:424)

Pro Dalibora určitě není nic jednoduchého, nastupovat na dráhy s vědomím, že tíha zodpovědnosti za výsledek první dvojice, leží hlavně na něm. O to cennější je, jak se mu tato situace daří zvládat. Navíc na něj byl nasazený aktuálně nejlepší hrát Slavoje C (dle průměru). Prvních pár hodů bylo vyrovnaných, ale dráhu získal v poměru 236:202. Na druhé dráze ještě pár kuželek přidal, tentokrát to však bylo za lepší dorážku. Pro další průběh zápasu bylo skvělé, že byl stav vyrovnaný a týmových kuželek jsme měli víc.

průběžný výsledek 1:1 a plus 31 kuželek  

Rudolf Zborník – Petr Sedláček - (396:430)

Komentář ke hře Rudy bych v domácích zápasech mohl kopírovat. Je to stále stejná písnička – nepovedená hra na jedničce dráze a pak záchranářské práce na dvojce, aby to nebyl až moc velký průšvih. Těžko říct, jestli je chyba v tom, že nedostal možnost si zkusit i dráhy 3-4, ale v této fázi sezóny zatím ještě není prostor na zkoušky. Možná později. Na druhou stranu – co si pamatuji, hrál vždy dráhy 1-2. Bohužel, viditelný posun v kvalitě hry, stále jaksi nepřichází.

průběžný výsledek 1:2 a minus 3 kuželky  

Miroslav Šnejdar – Jan Bürger - (474:442)

Na mě čekala taková malá odveta za podzimní utkání, kdy jsem se stejným soupeřem prohrál. První plné 171 byly dobrým vkladem do začátku, ještě 10 hodů dorážky vcelku šlo, ale pak jsem „ztratil ulici“ a tak dorážka 63 nic moc – navíc prohra dráhy. Čtyřka vyšla lépe 150+90, přičemž hlavně dorážka překlopila jazýčky váhy na mou stranu. Nakonec z toho bylo nejen moje nejlepší číslo v sezóně, ale taky první umístění v šestce kola. 

průběžný výsledek 2:2 a plus 29 kuželek 

Lukáš Holosko – Anton Stašák - (456:394)

Z pohledu průběhu zápasu bylo dobré, že naši poslední hráči vstupovali do své hry za stavu 2:2 a s drobným náskokem v kuželkách. Prvních 15 hodů se totiž nijak zvlášť nedařilo ani jednomu našemu hráči a náskok byl rychle pryč. Nebylo to však zásluhou Lukáše, ten se svým soupeřem krok udržel. Avšak spokojenost s výsledkem 216 na jedničce být nemohla, když víme, že Lukáš je zřejmě jediným kolínským hráčem, který si hru na této dráze užívá. Když pak po hře řekl, že se bude muset zamyslet, jestli má jedničku ještě rád, vyvolalo to úsměv na tvářích spoluhráčů. Dvojka dráha byla však krásná (240), takže nakonec jasná výhra.

průběžný výsledek 3:2 a plus 91 kuželek

Vojtěch Zelenka – Pavel Janoušek - (478:444)

Když jsem v úvodu komentáře psal, že utkání bylo do dvou třetin vyrovnané, bylo to ještě o kousek dál. Po prvních 15 hodech totiž prohrával Vojta o 30 kuželek, a tuto situaci o moc nezlepšilo to, že měl o hod méně. V této části hry střídal trojky s pětkami a když už se trefil do ulice, vypadalo to jako omyl. V pauze při rozmotávání kuželek se ale vzpamatoval, v hlavě „sepnul hodovkový jistič“ a začal tam sázet jednu devítku za druhou (za celou hru jich měl 15), takže když končila dráha se stavem 249:244 pro nás, bylo to milé překvapení. Soupeř však statečně vzdoroval, před závěrečnou dorážkou vedl Vojta jen o kuželku. Dorážka se ale nepovedla hlavně soupeři (44), takže Vojta v pohodě dokráčel nejen k pozici nejlepšího hráče zápasu, ale v tomto kole byl i nejlepším hráčem divize. Pro mě je to dobré znamení i v tom, že nemusím mít obavy s jeho nasazováním do posledního náhozu zápasu.

konečný výsledek 4:2 a plus 125 kuželek

Porazit doma poslední tým divizní tabulky se může jevit jako snadná záležitost, ale kdo dělá nějaký sport, ví, jaké maličkosti vedou k nečekaným překvapením. Za mě spokojenost - jak s průběhem, tak hlavně s výsledkem utkání. Celý únor hrajeme venku, tak doufejme, že i tyto zápasy přinesou nějakou radost kolínským kuželkářům.