K utkání 18.kole KP I.třídy naše B družstvo zajíždělo do Poděbrad, kde má "domácí" kuželnu B družstvo Sadské.

Čekal nás velmi těžký zápas, neboť Sadská je suverénem tohoto ročníku KPI, vede tabulku s šestibodovým náskokem

a za celou soutěž ztratila jen 4 body dvěma porážkami. Navíc nám v pátek před zápasem zrušil svou účast vedoucí 

družstva a statisticky nejlepší hráč soutěže Roman Weiss, jehož dostihla náhlá, ale o to zákeřnější, choroba.

Za Romana jsme tedy sehnali náhradu v podobě dorostence Tomáše Pekaře.

Do první lajny jsme nasadili naše "služebně nejmladší" Tomáše Pekaře a Rudu Zborníka. Oba své první dráhy sice prohráli,

ale na své soupeře moc neztratili. Po vystřídání drah se začaly dít věci. Tomáš i Ruda zahráli skvěle "do plných" (150 a 164)

a výsledek byl stále hratelný a otevřený. Tomáš přidal v dorážce krásných 71 a celou dráhu vyhrál o 6 kuželek. Díky 14 kuželkové ztrátě z první dráhy ale celkově prohrál o 8 kuželek velice slušným výsledkem 429 poražených kuželek. Zato Ruda Zborník pokračoval v dorážce "koncertem" ze hry do plných, uhrál 78 kuželek a celkově druhou dráhu vyhrál o 34 kuželek a celkově svůj zápas se soupeřem vyhrál o 14 kuželek výkonem 432. Po první dvojici byl tedy stav 2:2 a vedli jsme o 5 kuželek.

Do druhé lajny na naší straně nastupovali "zkušení veteráni". Dalibor Mierva a Láďa Hetcl st. Dališ měl relativně slabšího soupeře, zatímco proti Láďovi hrál velice zkušený, jeden z nejlepších hráčů soutěže. Dališovi se první dráha hodně povedla, ale ani 237 kuželek nestačilo na soupeřových 241. Láďa na první dráze zahrál 219 a jeho soupeř rovněž 241. Domácí hráli jako přes kopírák a na druhých drahách se naši měli "co ohánět". Zatímco Dališ zahrál 225, jeho soupeř polevil v plných i v dorážce a jeho druhá půlka 212 znamenala, že náš hráč měl celkem 462 kuželek, soupeř se svými 453 měl o 9 méně a to byl druhý bod pro Kolín. Láďa se na druhé dráze zlepšil na 226, ale i jeho soupeř přitlačil na 244. Celkově to pak ve výsledku dopadlo 445:485, tedy prohra našeho hráče o 40 kuželek. Po čtyřech hráčích to tedy bylo 2:2 na vyhrané zápasy, ale domácí měli náskok jen 26 kuželek.

Do poslední lajny jsme na domácí zkušené hráče nasadili naše nadějné mládí. Lukáš Vacek na drahách 1-2 a Láďa Hetl ml. na drahách 3-4. V soumto "souboji" čtyř hráčů jsme mohli vidět nádherné drama a představení, jak můžou být kuželky krásné, ale i smutné. Lukáš zahrál obě dráha naprosto vyrovnaně 221 a 221 a svého soupeře porazil na první dráze o 1 a na druhé dráze o 2 kuželky. Celkově tedy Lukáš vyhrál 442: 439, připsal na naše konto třetí individuální bod za vítězství a z náskoku hostů umazal 3 kuželky (zůstalo tedy 23 kuželek). Láďa ml. svou první dráhu o 1 kuželku výkonem 223 prohrál a na druhé dráze se strašně trápil "do plných" (134). Soupeř mu utekl o dalších 16 kuželek. Co jsme pak ale viděli v Láďově režii při dorážce, to se jen tak nevidí. Láďa zahrál neuvěřitelných 13 "devítek" v podobě: 6,2,1;8,1;9;3,4,2;9;8,1;8,1;8,1;8,1;6,2,1;7,2;9;9, což matematicky dalo 117 poražených kuželek a celkem Láďa zahrál 474. Soupeř nehrál vůbec špatně. Na druhé dráze zahrál 231 a celkem 455 a to vše znamenalo, že náš hráč svého soupeře porazil o 19 kuželek. I když Láďa ml. uhrál za své vítězství čtvrtý individuální bod, v celkovém výsledku zápasu ty 4 kuželky navíc pro soupeře znamelaly remízu. Pouhých 5 kuželek nám chybělo k vítězství, ale kdo by něco takového před zápasem jen tušil. Je to prostě "kulaté" a i ten bod za remízu je velmi cenný.