Dnešním utkáním jsme začali druhou půlku soutěže I.KLD, skupiny C. Na domácí kuželně v Kutné Hoře jsme přivítali vedoucí družstvo tabulky z Kamenice n.Lipou. Večer před zápasem vypadl ze sestavy základní člen naší soupisky Kuba Moučka z důvodu přípravy nějaké soutěže pro děti z jejich tábornického oddílu. Škoda. Protože jsme měli na zápas k dispozici celkem 5 hráčů a hráček, počítal jsem nejdříve s tím, že si každá z děvčat zahraje polovinu disciplíny, aby se obě trochu protáhly. Nakonec tedy "plnohodnoutnou" šanci na celý zápas dostaly obě. 

V první lajně nastoupila Denda Holoubková a ve druhé dvojici Štěpánka Klausová. Obě děvčata s kuželkama teprve začínají, ale, jak jsem psal dříve, vkládám do nich velké naděje. 

Denda chtěla začít na své nejméně oblíbené dráze č.1. Bylo vidět, že z ní má respekt a dlouho se "do plných" hledala (67) a i v dorážce to bylo hodně těžké. Ono 5 újezdů v 15 hodech do dorážky na dráze musí někde chybět. 92 prostě bylo málo, co si budeme povídat. Na druhé dráze to už začalo být zajímavější. Do plných se Denda zlepšila o 22 kuželek (89) a taky dorážka už začala sypat ( 43). Celkových 132 na dráze znamenalo také o 11 kuželek lepší výkon, než soupeř. Svou nejlepší dráhu si Denda vybrala na dráze č.4. 95 do plných a 52 v dorážce (jen s 1 újezdem) znamenalo HODNĚ DOBRÝCH 147!!! a další snížení náskoku soupeře o 26 kuželek na pouhou jednu jedinou kuželku. V sázce bylo i vítězství nad soupeřem ... Bohužel se Denda této příležitosti možná lekla a na poslední dráze (č.3) opět "přibrzdila" v rozletu. 78 do plných a 24 v dorážce přidaly do celkového výsledku "jen" 102 kuželek, kdežto soupeř o 30 více. I když se Denda dnes trápila na dvou drahách, tak celkovým výkonem 473 kuželek si udělala osobní rekord v disciplíně 120 hs.

Štěpánka vstoupila do zápasu se svým soupeřem bez respektu. Na první dráze zahrála hezkých 121 a prohrála jen o 3 kuželky. Na dalších drahách ji už asi začala svazovat (pro ni) velká odpovědnost a chtění "se ukázat". Byl to totiž její první ligový zápas doma na drahách, na kterých kuželkářsky začínala a dodnes trénuje. Výsledky na dalších drahách 103; 116 a 104 jí celkově daly výkon 444 kuželek, což zase, na druhou stranu, při druhém startu v disciplíně 120 hs (předtím poprvé v Dačicích) znamenalo zlepšený osobní rekord o 59 kuželek. Doma je prostě doma a stále je kam růst a kam stoupat. 

Po první lajně jsme měli na soupeře ztrátu 75 kuželek a rozhodnout se mělo ve duhé lajně. Tam za nás nastoupili Lukáš s Tomášem.  Při znalostech kvalit soupeřů jsme si moc šancí nedávali, ale co kdyby ... Lukáš začal na jedničce výborně. Plné vyhrál nad svou soupeřkou o 10 a v dorážce ještě 7 kuželek přidal. Náskok 17 kuželek byl nadějný, obzvláště, když z jedničky šel na "lepší" dvojku. V plných zahráli oba soupeři stejně 91, ale v dorážce už začal Luky ztrácet 9 kuželek. Celkem druhou dráhu zahrál 126, soupeřka 135. Zatímco se Lukáš na dalších dvou drahách s hrou do plných ještě docela dobře srovnal (95 a 94), v dorážce už dost ztrácel (32 a 27). 9 újezdů na obou posledních drahách je zkrátka moc. Soupeřka nakonec svůj celkový výkon vytáhla na 520 kuželek, zatímco Lukáš napsal jen 512. 

Náš poslední hráč - Tomáš Pekař neměl v neděli vyloženě "svůj den". Pouze na jediné dráze (č.4) překonal o 1 kuželku hranici 125, kterýžto výkon na 4 drahách dává šanci na hranici "vyšší kvality" 500 kuželek. O tomto výkonu, který už Tomáš několikrát překonal, si tentokrát mohl nechat jen zdát. Ono při 18 újezdech by to byl asi malý zázrak ... Později Tomáš připustil, že se ještě potýkal s problémy se zraněným kotníkem ...

Škoda, Tomášův soupeř zahrál pouze "holou pětistovku" (503). Při lepší konstelaci hvězd, za předpokladu, že by Tomáš i Lukáš zahráli na hranici svých letošních maximálních výkonů, jsme mohli pomýšlet i na vítězství, protože nám to soupeř svými výkony doslova nabízel. Ale co, "je to kulaté", jak se o kuželkách říká a budiž tato lekce zkušeností do budoucna. Každý zápas je lepší, než 10 tréninků.